Bar Sígra z Jabka?

Ač se to před nedávnem zdálo být snem – jako třeba mít vlastní bar…nebo jako třeba buzerovat svůj vlastní baristický personál…no, to trochu přeháním. Nicméně, doufáme, že ke konci léta bude u nás v Jablonci otevřena další zašívárna!

A ne ledajaká…V plánech máme náš točený cider a pro druhý břeh pivařů točené pivo z nějakého z menších pivovarů – Kocour, Rezek či Matuška? Co myslíte?
Dále nás napadlo  nabízet míchané cider drinky, se kterými jsme se v průběhu našeho barového toulání nesetkali ani v Praze.
V tuhle chvíli jde o velmi hrubý nástin, co by mohlo a co bychom chtěli. Takže nám držte palce, ať to klapne! 🙂

Teď si pojďme ve zkratce zrekapitulovat náš boj s rekonstrukcí barové části provozovny.

Nějak na podzim minulého roku nám bylo umožněno používat skvělý prostor v nádherným domě v ulici Pražská naproti lednímu stadionu. Daný prostor se už pár let nepoužíval. Sloužíval různě. Večerka, hospoda, obytný prostor pro místní obyvatele…a podle cedule na záchodcích dokonce snad i jako kadeřnictví! Historie původních nájemníků dýchala z každého koutu a nejednou padl nápad, že bychom z nalezených pokladů mohli udělat charitativní sbírku.
Skvělý bylo, že větší část prostoru byla vydlaždicovaná, takže stačilo jen podlahy pořádně umýt, nechat vykopat odtokový kanálek, trochu vymalovat a výrobna cideru byla na světě.
Mnohem větší piplačka byla s prodejní a barovou částí. A to konkrétně kvůli podlaze. Ano, ta s prominutím svině o pár metrech čtverečních nás stála zatím nejvíc – práce i peněz :D.
Po strhnutí koberce jsme totiž zjistili, že se pod ním nachází poklad! Nádherná, původní dřevěná podlaha ze špičkových prken. Jenže, byla celá zalepená tím hnusným kobercovým lepidlem. Nechtěli jsme se jí prostě vzdát, a tak jsme si vypůjčili brusku a kotel dalších věcí. To stoletý lepidlo ale bylo jako šutr a zaboha to nešlo.

DSC_007313552626_1359593270734069_1338647119_n

Tak jsme si zase jinde půjčili tavný pistole a týden tavili a škrábali. Skoro se z nás za těch sedm dní stali narkomani.
A možná bychom za další týden opravdu skončili v léčebně, kdyby nepřišel pan Číla z OK Parketu. Je to teď náš hrdina a necháme mu asi udělat sochu a každý večer se k ní budeme klanět.
Děkujeme, že to teď u nás vypadá takto!

DSC_0184.jpg

DSC_0179.jpg
Děkujeme OK Parketu

 

„Achjo, proč jen to nemůžeme lejt do použitých petek od matonky?“

Ne, nejedná se o žádný product placement, nýbrž o naše časté zoufání si v procesu výroby a vymýšlení názvu, loga, lahví, barviček a jiných velmi důležitých blbostí.

Řadíme se totiž do skupiny lidí, pro které je vizuální stránka obrovsky důležitá. Dává totiž produktu příběh. Ovšem to jsme ještě nevěděli, že jsme si na nás samotné upletli pěkně tlustý bič.
Začala bych u názvu. Zvláštní….ten nám žádné nepříjemnosti nedělal. Kradená jabka, opilí kamarádi, srandy kopec , Jablonec a francouzský cidre [:sídr:]. Tak jasně, že to musí být Sígr z Jabka.
Tak jsme si mysleli, že máme vyhráno. Haha…neměli.

Následovalo piplání se s logem. A samotné vymýšlení jeho konceptu občas hraničilo s nervovým zhroucením. Je opravdu náročné vytvořit něco netuctového, co v jednom obrázku shrne, to co bychom chtěli. Sígr má být lišácký, drzý, humorný….zkrátka sígr.
Proto přišel nápad s tím (ehm) bubákem. A opravdu to má být bubák, vážení. S kombinací s dlouhým  Íčkem ale samozřejmě leckoho napadne něco jiného…pokud má v sobě člověk někde toho Sígra.

Nápad by byl. Teď najít někoho kdo to udělá pěkně a  hlavně jakž takž levně.  A to byl pěkný oříšek. Moc tomu nepřispíval ani fakt, že  byl zrovna termín zkouškového a všichni vysokoškoláci umělci nás posílali do háje.
Naštěstí nám z nebe spadla Eliška Müllerová. Talentovaná budoucí architektka, co miluje Jablonec, Jizerky a kvalitní alkohol.

Takhle tedy vypadaly  první čmáranice u piva.

13162108_1325255727501157_1916024321_n

13187781_1325256947501035_943916626_nbla

12243500_1519854958331082_1550029856929577741_n
finální verze…aspoň na chvíli

Ke starým etiketám se se váže docela vtipná historka. Kdy nám nechali vytisknout špatný typ i špatný počet. Z objednaných 800 jsme měli 2000. Zbytky teď používáme jako izolepu nebo k vandalismu a přelepování dopravních značek. Tak co s tím, že jo…12233537_10204442431293565_1972221305_n

Problémem bylo, že nápis splýval s obrysem jabka. Takže bylo rozpůleno a název i s bubákem byl posunut doprostřed.

A finální verze vypadá takhle.

13007205_1592362557746988_27994543272957191_n

Samozřejmě ještě chybí pár drobných úprav, ale už finišujeme.

Tak a teď do čeho to lít. Jelikož náš 330 objem vylučuje použití svijanských lahví, museli jsme hledat. Jeden by si řekl, že v Čechách, zvlášť u nás na severu, nebude o sklo nouze. No…všechno je buď dovážený a tím pádem drahý nebo prostě jen drahý.
Něco jsme splašili a teď vybíráme ze dvou typů.  A uzavíráme sázky kolikrát se co bude ještě měnit, zmenšovat nebo zvětšovat. Ale hlavně, aby cider chutnal :).

Sígří počátky a začátky

10473740_10202763239110267_3060770653367472876_n

I když se to občas nezdá, všechno musí někde a nějak začít.

Končilo léto roku 2014 a člověk aby s každým dalším následujícím podzimním dnem nosil nohavice na svých šortkách o něco delší. Co bývalo zelené, rázem žloutlo a slunce jakoby zapadalo už těsně po obědě. Jedním výletním dnem napříč právě už podzimním Českým rájem to vše odstartovalo. Cesty po nejzapadlejších silnicích lemované jablečným stromořadím ve mne vyvolaly dojem, že čeho je tu opravdu hodně jsou právě jablka. A jelikož štrůdlu je všude plno a na křížaly holky nesbalíte, byl to právě alkoholický cider, který jsem se rozhodl vyrábět.12182415_1511952309121347_9109843044309325283_o

Půltuna tak napůl ukradených jablek se za pomoci kamarádů převezla do moštárny do Staré Dámy v Křížanech. Demižony darované od notorů a pána, co sekl s kariérou jeřabinového vinaře, se zaplnily moštem, uskladnily do sklepa a během čekání jsem začal objíždět vietnamské večerky s prosbou o vykoupení prázdných pivních lahví. Jejich kartáčování a vymývání trvalo pár dní, kdy jsem úplně odstavil rodičům koupelnu.
Cider zrál cca měsíc a k mému překvapení byl docela dobrý! O tom svědčila i řada kultovních příběhů z degustačního večeru v La kavárně a spoousta vypitých lahví.
Akce byla super. Ovšem jsem nečekal, že příští rok touhle dobou se Sígr tolik posune.
1557574_10202763242110342_2753538745295667601_n

1966675_10202763220469801_1165838619260532851_n
Bylo veselo

 

Takže po první komorní degustaci ve svijanských flaškách vykoupených z vietnamských večerek, následovala téměř roční pauza. Než jsme se zase s končícím létem probudili a rozhodli se pro druhou punkovou degustaci. Tentokrát trochu oficiálnější. Jablka jsme tentokrát nekradli, ale pootravovali sadaře tady u nás na severu a chtěli zkusit, jak bude cider chutnat z vybraných odrůd.DSC_0236
IMG_7020
Mošt jsme přelili do barelů, které jsme měli konečně kam uskladnit. Žádný strašidelný vlhký sklep. Ale strašidelný, dva roky neobydlený obchůdek, pak vetešnictví, pak všechno se vším nejspíš a s velmi bohatou historií. Jednou se nám stalo, že si sem pochybný pár přišel koupit rádio, po zjištění, že je neprodáváme, dožadovali se pivka. Nejspíš si mysleli, že jejich oblíbený podnik zase otevřeli.

Provedli jsme základní úklid a hygienické základy pro uskladnění moštu a pak….čekali.

Všechny začátky jsou krušné. Náš cider jsme se snažili zregulovat sirnými knoty, které měly “zabít” stále kypřící život v moštu…Tento způsob se nám, musíme přiznat, neosvědčil. Lahve byly na naší listopadové degustaci dost živé, zejména pár měsíců po ní vymalovaly ne jeden pokoj. Nicméně, když odečteme spoustu ciderem nasáklých trik a lepivých podlah, první pokus nebyl špatný. Za jeden večer 14.11. se vypilo okolo 600 lahví, což nám dělá 300 litrů, když to vydělíme 100 lidí, tak to dělá….3 litry/osoba?! Jistě, jedná se o hrubý odhad…velmi hrubý…Ovšem něco to svědčí o notorismu občanů jablonecka a liberecka, že? Cider byl tak akorát sladký, pitelný a zrádný. Na první košt limonáda.

12273739_1519859714997273_4558032902398451280_o.jpg
Bylo veselo vol.2

Někomu toto zdání vydrželo celý večer, nejněžnějším dámám i třeba k páté lahvi, což párkrát vedlo k proklínání tohoto lahodného nápoje často rezonující v záchodové míse. No, to jsme opravdu nechtěli.

Tak jsme si zase dali na chvíli pauzu. Dočerpali zásoby, koupili první nerezový profi sud (!) a snažili se najít technologii výroby, která by byla o něco více stabilnější než ta předchozí….nebo prostě aspoň trochu stabilní. Aby to nebyl: cider, bomba, bomba, cider, bomba, bomba, burčák, bomba. Ale: cider a cider a možná občas více šumivý cider. Zkontaktovali jsme cideraře zo Slovenských Košic (Opre Cider) a vydali se na návštěvu vyzvídat postup té alchymie. Vrátili se ještě o něco hloupější, ovšem motivovanější a zkoušeli jsme.
Podařilo se nám vyrobit čistě přírodní cider bez cukru, dochucovadel, aromat a jiných éček, s trochou bublinek. Z jablek tady od nás – ze severu, takže si udržujeme statut lokálního produktu. Zároveň se taky zavazujeme k tomu, že nějaký ten litr moštu k ciderizaci bude vymačkán z vlastoručně “kradených” jablíček (které by stejně nikdo nechtěl), abychom tam udrželi nějakého toho ducha a hlavně dobrou karmu, že?12273786_1519859461663965_8037550354283924159_o

No, kamarádi…čeká nás hodně práce. Jestli nejste příliš líní čtenáři a trošku Vás zajímá náš příběh, dejte se do čtení! V příštím článku probereme další nekonečný boj a to loga a náš design!